POZNATKY Z KARANTÉNY

Posledních 6 týdnů se nám obrátil život naruby. Nic není, jak bylo předtím, a my jsme se zcela nečekaně dostali do úplně nové situace.

 

Zdá se mi, že jedna z největších změn v životech nastala pro rodiče školou povinných dětí. Děti přestaly chodit do školy, zavřely se všechny družinové a mimoškolní aktivity. Místo běžného nabitého harmonogramu: školy, práce, rozvážení ratolestí na kroužky, vaření a domácnosti, jsme se de facto stali ze dne na den učiteli svých potomků. Najednou suplujeme školu, školní družinu, kroužky, vaříme kromě večeří i obědy, neustále dokola uklízíme domácnost a do toho jsme buď na home-officu nebo stále chodíme do práce…

 

Otázka zní: jak to jako rodičové zvládáme?

 

Když mluvím s klienty, kamarády a známými, tak se mi zdá, že jsme ten začátek docela dali. Nezbylo nám nic jiného. Zamkli jsme se doma, ti šťastnější aspoň v domečku se zahradou, aby děti mohly občas vyběhnout a hrát si jen tak i bez roušky….

Po 6 týdnech ale většině z nás elán a energie pomalu dochází… Už jsme unavení a nemáme, kde brát. Chybí nám odpočinek, nějaký relax, a někomu čas na sebe sama,…..

A to mě vede k následující otázce:

 

Poznatky z karantény 

Škola 

  • Vnímám, jak důležitou roli škola v životech našich dětí zaujímá a ptám se, zda je učitelování dostatečně odměněno a přitahuje opravdu ty nejlepší z nás…
    • Já vím, že ne, ale vnímám toto prozření širší veřejnosti jako dar, který nám pomůže otevřít oči, a tlačit na nastavení dlouhodobých strategií tak, aby se reforma školství stala rychleji a efektivněji, než se tomu děje dosud.
  • Uvědomuji si, jak je náročné doma vlastní děti vzdělávat:
    • Chybí mi autorita a děti mě jako učitele nevnímají
    • Nevím, jak dětem látku vysvětlit, protože chápat to a umět předat někomu dalšímu je veliký rozdíl
    • Vidím rozsah učiva, které musí děti do svých hlaviček dostat, a ptám se, je to opravdu potřeba? Nešlo by to dělat jinak? Neučit prostě jednotlivé předměty, ale učit propojeně skrze témata, na kterých se vše probere? Vyučovat tak, jak se to již děje na některých soukromých školách? Děti pak pochopí souvislosti a díky nim si vytvoří v mozku více synapsí a pak si látku vybaví mnohem lépe než já, která se naučila na písemky, a dnes si z mnoha předmětů nic nepamatuji….
  • Došlo mi, jak jsou důležité mimoškolní aktivity, které děti zabaví, potkají se tam s kamarády a mně dají prostor pracovat / relaxovat / starat se o domácnost /….

 

Rodina a vztahy 

  • Najednou spolu jako rodina trávíme celé dny a týdny. To běžně zažíváme jen na dovolené a možná během prázdnin. Šest týdnů je již doba výjimečně dlouhá…. Umíme společně trávit čas? Nám se to někdy daří více, jindy méně úspěšně.
    • Teoreticky máme více času na povídání, společné hraní, ale i odpočinek. Umíme tuto příležitost využít a užít si ji? U nás bych řekla, že tomu tak je, někdy více, jindy méně úspěšně.
    • Více se snažím zapojovat děti do chodu domácnosti, protože jinak se to prostě zvládnout nedá… A já věřím, že je to dobře. Máme občas tendence naše děti až přespříliš opatrovávat a chránit, ani s košem je nepošleme, nádobí do myčky nedávají,…, tak teď poznávají opravdový život.
  • Na některé z nás začíná izolace působit negativně. Nestýkáme se s kamarády a rodinou, nemůžeme za kulturou, ani na oblíbené sporty. Smutek spojený s izolací ale dopadá nejen na nás, ale i na naše děti. Pokud nemají online vyučování, tak ztratily možnost kontaktu se svými vrstevníky, který je pro ně velice důležitý. A umím si barvitě představit znuděného a naštvaného teenagera, když se po kamarádech stýská i mým malým dětem.
  • Jak radí psychologové, je fajn doba vzít si čas sama pro sebe. Zamyslet se nad tím, co je pro mě opravdu důležité, co chci dále se svým životem dělat, jak jej chci dále žít. Je pravda, že v běžném rychlém životě na takovéto zastavení nemáme čas. Tak se snažím si v tom každodenním shonu občas udělat čas jen sama na sebe, třeba aspoň večer před spaním. Nečtu zprávy a věnuju se sama sobě a stojí to zato. Doporučuji! J

 

Práce

  • Já jako OSVČ pracuju z domova i běžně, takže v tomto ohledu to moc velká změna není. Změnou je to, že mám doma celý den děti a se starší se musím učit. No, a než se naučíme a připravím oběd, je odpoledne. Takže na práci mám málo času a pak se snažím být efektivní.
  • Všechny moje konzultace probíhají přes web rozhraní, což je v pohodě. Nicméně se těším, až se opět uvidíme face-to-face, protože pak se toho jeden o druhém dovíme mnohem víc a celkový proces je o poznání hlubší. Ideální by bylo dělat jednu konzultaci online, druhou fyzicky.

 

Na co se těším já a mí klienti?

Až děti půjdou do školy 

  • Asi jsem zlá matka, ale já se opravdu těším, až děti zase nastoupí do svých „ústavů“. Proč?
    • Pro děti:
      • Pochopí, že nejsou prázdniny, a i ostatní děti se doma učili (mám dceru v 1. třídě a motivace je největší oříšek)
      • Budou se setkávat se svými kamarády a vrstevníky, což jim dnes velmi chybí
      • A možná se zapojí i do nějakých mimoškolních / družinových aktivit, po kterých se jim také stýská
    • Pro mě?
      • Já se zase vrátím do svého běžného pracovního provozu a věřte mi, těším se na to! Nyní pracuju tak na 40% max.
      • Budu moc konzultovat nejen online, ale i fyzicky, což všeobecně preferuju!
    • Vím, že se na tento moment těší většina maminek, které pracují na 100%, kromě toho své děti doma učí a mají na hrbu péči o domácnost. To se prostě opravdu zvládnout nedá….

 

Na svobodu 

  • Těším se zase na svobodu: zajít si do obchodu, kdy chci; na kávu s kamarádkami a pak i na koncert nebo do divadla. Vím, že to bude chvíli trvat, ale jsem optimista.

 

Do práce 

  • Mnoho mých klientů se těší do práce – až jim skončí home-office. Nejsou zvyklí trávit s dětmi celý den a soustředit se na práci, když kolem neustále pobíhají nebo se na něco ptají. Těší se na fyzické setkání s kolegy, někdy rychlejší vyřízení problému face-to-face a hlavně na nerušený čas na práci.

 

Na co se těšíte vy? 

 

 

Jak to do té doby zvládnout? 

Tady jsou tipy, které se osvědčují mě, mým klientům a kamarádům

Buďme optimističtí 

  • Tím nejvíce posílíme naši imunitu a prospějeme tak svému tělu
  • Neposlouchejme a nečtěme příliš často zprávy
  • Radujme se z maličkostí, protože velkých věcí je málo. A i procházka lesem bez roušky je úžasná maličkost!

Buďme na sebe laskaví 

  • Nemusíme každý den zvládnout všechno
  • Stanovme si jen to minimum, co musíme a chceme za den zvládnout. Všechno navíc vnímejme jako bonus.
  • Pokud můžeme, domluvme si se zaměstnavatelem / udělejme si ústupky – i za cenu krátkodobého snížení příjmu se to vyplatí – hlavně abyste byli více v pohodě!!!

 

Zapojme členy rodiny do chodu domácnosti

  • Je jedinečná příležitost přerozdělit domácí práce. Jak na to?
  • Sepište spolu s dětmi všechny činnosti, které je třeba dělat, aby domácnost fungovala, a napište k nim frekvenci.
  • Nechte děti vybrat, co dělat budou a domluvte se s nimi kdy. Je fajn si také dopředu říci, co to znamená uklizené nádobí, nebo vyluxovaný koberec – ať jsou jasné standardy.

Jaké jsou vaše tipy? Napište mi! 

 

Lucie Hejhalová
Věřím, že každý z nás může žít naplněný, smysluplný a radostvý život. Mým posláním je inspirovat a pomáhat klientům nacházet cesty, které k takovému životu vedou. Proto jsem jejich partnerem pro strategické přemýšlení v oblasti marketingu a pomáhám jim rozvíjet jejich manažerské a leadership dovednosti. Společně tak dosahujeme toho, co chtějí, a tvoříme vzkvétající podnikání, které baví, naplňuje a obohacuje.